Košík
0
0,00 Kč
Jak se liší cyklistická infrastruktura v různých evropských městech
25.05.2025
Evropa je plná měst, která se k cyklistice staví velmi odlišně – od cykloráje v Nizozemsku až po města, kde jsou cyklisté stále outsiderem v dopravním systému. Cyklistická infrastruktura se liší nejen svou kvalitou, ale i přístupem k plánování a bezpečnosti. Pojďme se podívat na konkrétní příklady.
🇳🇱 Amsterdam (Nizozemsko) – Cyklistické nebe
Více kol než obyvatel – v Amsterdamu je cca 850 000 kol na 800 000 obyvatel.
Oddělené cyklostezky, semafory pro cyklisty, mosty i podjezdy.
Přednost cyklistů v mnoha částech města.
Město investuje desítky milionů eur ročně do zlepšení cykloinfrastruktury.
🇩🇰 Kodaň (Dánsko) – Smart cyklistika
Cca 62 % obyvatel dojíždí do práce na kole.
"Zelené vlny" pro cyklisty – semafory se přizpůsobují rychlosti cyklisty.
Cyklistické dálnice mezi městem a předměstími.
Cyklista = plnohodnotný účastník provozu s vlastním prostorem.
🇩🇪 Berlín (Německo) – Ve vývoji, ale ambiciózně
Vznikají nové cyklopruhy i tzv. "popup cyklostezky".
Společenský tlak na rozšíření bezpečné infrastruktury.
Berlínský plán: "Mobilita 2030" – do té doby výrazně posílit udržitelné formy dopravy.
🇫🇷 Paříž (Francie) – Velká proměna za krátký čas
Město v posledních letech uzavírá část ulic autům a přeměňuje je na cykloprostory.
Vznik tzv. "koronapruhů" během pandemie se osvědčil a zůstává natrvalo.
Ambiciózní plán "Plan Vélo" do roku 2026 – Paříž chce být zcela cyklistická metropole.
🇪🇸 Barcelona (Španělsko) – Kompromisní řešení v husté zástavbě
Superbloky – území, kde je omezen automobilový provoz a podporuje se pěší a cyklistický pohyb.
Cyklistika se podporuje spíše v kombinaci s MHD.
Postupné budování cyklostezek, ale často sdílené pruhy s auty.
🇨🇿 Praha (Česko) – Pomalu, ale jistě
Relativně málo oddělených cyklostezek ve srovnání s jinými městy.
Kopcovitý terén a hustý provoz snižují přirozený potenciál.
Zlepšení v posledních letech – vznikají nové cyklotrasy, rozšíření Rekola, rozvoj městských plánů pro cyklodopravu.
Často chybí spojitost tras a bezpečné napojení na městskou infrastrukturu.
Co ovlivňuje kvalitu cykloinfrastruktury?
Politická vůle – podpora ze strany městské samosprávy je klíčová.
Způsob plánování – integrace cyklodopravy do dlouhodobého městského rozvoje.
Participace obyvatel – kde lidé aktivně prosazují cyklistiku, dochází k rychlejším změnám.
Kultura dopravy – v některých zemích jsou cyklisté běžnou součástí silnic, jinde stále považováni za "překážku".
Shrnutí
Cyklistická infrastruktura se v evropských městech liší podle místních podmínek, tradice a přístupu k udržitelné dopravě. Nizozemí a Dánsko jsou příkladem dlouhodobé vize a systematického budování, zatímco města jako Paříž či Berlín dohánějí ztrátu rychlými investicemi. Česká města mají potenciál, ale často chybí odvaha udělat z cyklistiky plnohodnotnou alternativu.